Už měsíc se na mě valí reklamy na léto. Z televize na mě čučí vysmáté děti se zmrzlinou, z novin leze manekýnka v plavkách, co jede letos už podesáté na Tahiti. V obchodech mají jen žabky a plavky a dostat se z práce bezpečně mezi stánky se zmrzlinou je takřka nemožné. Ráno mě budí řvoucí ptáci už ve čtyři...
Jedu do práce. Jediným spojem, který nezrušili na prázdniny. Ve vlaku hic, v tramvaji hic, v kanclu hic... Na oběd svíčková s knedlema, jsem radši o hladu.
Jedu z práce. Chtěla jsem jít na koupaliště aspoň na ty poslední dvě hodiny před zavřením. Samozřejmě se přesně 15.30 přihnala bouřka a mám útrum. Navíc mám mokro v sandálech.
Kdybych to nepoznala, je víkend - takže prší. Sedím doma a dopisuju dokumenty k podzimnímu auditu. V práci je mrtvo, všichni jsou na dovolené. Já si své čtyři týdny vyplácala v lednu a v únoru na vyléčení z angíny a chřipky a zvrtnutého kotníku. Vezmu si možná nějaký prodloužený víkend, až nebude pršet (možná v prosinci). Koukám znuděně na nabídku last minute zájezdů, na které stejně nemám prachy... Ach jo, už aby bylo září.
Červen 2014
Mám pocit, že reklamy na léto začínají už po Vánocích. Naštěstí je šampionát ve fotbale, tak se k televizi nedostanu. Betynku z února mám pořád rozečtenou na záchodě. Čtu po dvacetivteřinových intervalech, než Štěpán doleze na mnou a chce si hrát se záchodovou štětkou. Březnová, dubnová, květnová i červnová leží ještě zabalené na botníku, asi bych měla zrušit předplatné.
Z obýváku slyším, že začíná druhý večerní zápas, takže je devět. Od sedmi uspávám. Je vedro, malému rostou zuby a já ještě nevečeřela. Před poločasem konečně zabral. Běžím rychle zapnout počítač a dohnat resty za celý den. Už tři dny dlužím paní z jeslí leták na výlet do zoo, na webu rostou pavučiny a navíc nejdou vkládat obrázky, protože jsme si zaplnili kapacitu serveru. Ach jo...
Na fejsbůku mají všichni jen fotky z pískoviště, ze zahrádky s pivem a od moře, takže pohoda, to mám zkouknuté rychle. Přidám rádobyvtipný status o tom, jak Štěpán chytl do dlaně včelu (chudinka, nepřežila to), nahodím program na další týden a jdu se vrhnout na rozpočet na podzimní kurz pro podnikatele. Je půlnoc... 6.30 Štěpán vstává s železnou pravidelností.... Tabulku zas odkládám a jdu kojit.
Venku prší a já bych si nejradši napustila vanu a hodinu si četla. Kočka shodila květináč. Štěpán našel ve spíži česnek a zakousl se do něj. Teď tu brečí, že ho to pálí. Při kojení píšu článek, který měl být před týdnem hotový. Líbí se vám? :)
Vaše Zuzka
Skvěle napsáno. Být matkou je přeci radost :-) .
OdpovědětVymazat