středa 29. dubna 2015

Jaké to je mít 5 dětí...


Na květnovou Klubovnu pro maminky si pro vás Lenka připravila opravdu zajímavé téma - bude vám vyprávět o tom, jaké to je mít doma pět dětí. A jako ochutnávku posílá toto vyprávění:


Jaké to je mít doma pět dětí?
Hlavně z toho nezhloupnout ani nezpychnout. :­)
A uprostřed chaosu si zachovat vnitřní krásu.
Jednou, když mi bylo těžko... tak jsem složila písničku.

Ale popořádku. To bylo tak.

Děti jsme měli ještě malé a zatím jen dvě, ale i tak mi dávala mateřská úloha pořádně zabrat.
Kojení, nevyspání, koupání, přebalování, uklízení, vaření, praní, dětské pobíhání, pláč, smích...zkrátka všechno to, co zná každá začínající matka. Mé nasazení bylo velké, chtěla jsem vše zvládnout navzdory únavě, námaze a stále jakoby přibývajícím povinnostem. Jen radosti postupně ubývalo.

Ten den bylo vypětí zvlášť hodně a předchozího nočního spánku zvlášť málo. Kluci „zlobili“ vydatně, na příklad vytrhali krásnou pokojovou květinu i s kořeny v době, kdy jsem uklízela po jejich hře záchod plný odmotaného toaletního papíru...

Večer jsem seděla velmi znaveně u jejich švitořících postýlek, v hlavě mi hučelo, co ještě budu dělat až tihle dva neposední chasníci usnou. A najednou... Jako blesk z čistého nebe mě prostoupila myšlenka: „Co chceš? Za čím se ženeš?“ „No ano! Za čím se honím?!“ Vnitřně jsem se pustila všech svých domnělých povinností a potřebností a zmocnila se mě nádherná radost ze života, ve které bylo vše, únava i štěstí: –„Vždyť jsem šťastná! Sedím na sklonku dne unavená uprostřed nepořádku u postýlek svých dětí. Věci se daří i nedaří, ale žiju! Cítím život úplně hmatatelně všude kolem. Je to zázrak! Život na maličké zemi uprostřed nádherného Stvoření...“

Vyhrkla jsem: „A víte co, kluci? Zazpívám Vám písničku!“ Nevěděla jsem sice jakou, ale šla jsem spontánně po niti radosti, kterou jsem cítila a zpívala:

Žlutá pampeliška
přála si do nebíčka,
sluníčko se smálo:
To by tak hrálo!

Teď jsi žlutá jak housátko
a na zemi pilně kveť,
až přijde čas za krátko,
v bílém pápěří si leť!

Žádné komentáře:

Okomentovat